Damir

Napsala Marcela Klingorová, foto archiv I. Janáčkové, publikováno: 9.8. 2012

obrázek - Damir
Damir

Damir se narodil rok poté, co se na věčné pastviny odebral jeho slavný tatínek Vavřín, vítěz Velké květnové ceny (Gr.3), Ceny Masise (I.kat.), druhý v Ceně časopisu Jazdectvo (Gr.2) a třetí v St.Leger (Gr.2). Hnědý syn maďarské mámy Dominó svého tatínka o dost let přežil a navíc po něm zdědil slušnou výkonnost. Již jako dvouletý toho na dráze stihl dost. Pětkrát se objevil na tratích v rozpětí 1.000 až 1.600m a pokaždé se umístil nejhůře pátý. Na tříletého Damira čekalo celkem 8 startů. Tu a tam zabrousil i do lepší společnosti.

Výrazně se mu ten rok také prodloužila distance. Stal se z něj vytrvalec. Jedním z nejvydařenějších dostihů byl super vytrvalecký Karlovarský handicap na dvojnásobnou míli v červenci 1995, v němž získal 4.místo. Na první triumf si musel počkat až do svých pěti let.

Po hubené a nevydařené sezóně 2006, kdy vyběhl jenom dvakrát a neumístil se, si z červencové Chuchle odvezl hned dvě prvenství ve IV. a III.kategorii. Posledním a bohužel neúspěšným Damirovým počinem byla Cena vytrvalců - Memoriál Josefa Šacha v říjnu v Chuchli. V testu I.kategorie dlouhém 4.000m, který tehdy ovládla Aptéka s žokejem J.Kovaříkem, byl Damir v důsledku zranění zadržený.

Po rekonvalescenci působil jako provozní kůň v soukromé stáji u Kadaně, kam byl darován. Tam si podmanil srdce Ivy Janáčkové. Starala se o něho a nakonec svého oblíbence v roce 2010 získala do svého vlastnictví.

Stáří se na 19letém Damirovi stále více projevovalo. Vleklé potíže s prasklými kopyty, bolavé nohy a celkové opotřebení – to byl nakonec nejvážnější důvod k velmi těžkému, smutnému, ale neodkladnému řešení. 8.srpna 2011 dostal vysvobozující injekci a klidně usnul. Doma, v přítomnosti své majitelky a koňského kamaráda, se kterými spokojeně trávil svůj podzim života.