Daram

Napsala Pavla Cihlová, foto archiv autorky, publikováno: 11.8. 2008

Sen o vlastním koni se splnil 9.9.1994. Myslela jsem, že vím o koních dost. Možná trochu ukvapeně jsem koupila anglického plnokrevníka, 2-letého hřebce, ryzáka jménem Daram (Dara Monarch - Donka). Odchovanec JZD Moravské Knínice změnil můj život - profesní, osobní i ten koňský. A velmi brzy jsem pochopila, že čím víc toho člověk o koních ví, tím více chápe, že o nich ví proklatě málo...

obrázek - Daram
Daram jako dostihový kůň

Daram se v roce 1994 dostal jako prodejní kůň bez dostihové minulosti do píseckého hřebčína. Tam ho pro mě objevil jeho pozdější trenér Láďa Hanousek. Naše první setkání bylo z mé strany plné očekávání - Daram byl v boxe, tvářil se nevychovaně a vzápětí to potvrdil tím, že mě kousl do ruky... Jasná láska na první pohled. Vidina případného zklamání nad odjezdem bez kupní smlouvy mě tak děsila, že přes všechny Daramovo náznaky pohrdání mnou, jako budoucím majitelem, jsem řekla ano! Tak jsem se stala konečně majitelkou vlastního koně a Daram byl převezen do stáje v Haklových Dvorech. Velmi brzy mě vyléčil z představy, že s ním budu chodit na pastvu jako na procházku se psem... Byl to drzý mladý hřebec, který pro mé počáteční euforické stavy neměl pochopení. S těžkým srdcem jsem ho předala do výcviku a výchově jiným a byla ráda, že se na něm občas v rámci tréninku mohu svézt... Pak přišla jeho nepříliš dlouhá a nepříliš slavná dostihová kariéra – během let 1995 až 1998 absolvoval celkem 13 dostihů, přičemž pouze 1x zvítězil v dostihu V.kategorie, jinak nebyl nikdy lepší, než na sedmý...V roce 1996 přišlo zranění a sportovní konečná - i když ne tak docela. V roce 1997 jsem s ním absolvovala dostih neregistrovaných koní (mimochodem - v tomto směru můj jediný dostihový zážitek...) a o rok později se proběhl v dostihu ještě jednou s výsledným posledním místem.

obrázek - Daram
Daram

Poté na něho čekal úplně jiný život než honění se po dostihové dráze. Naučil se slušnému chování i westernovému ježdění a začala jsem na něm pořádat individuální výcvikové kurzy pro začátečníky zaměřené na ježdění do terénu. Každý zájemce o ježdění však musel (dříve, než usedl do sedla) projít pozemní přípravou: naučit se s koněm komunikovat, čistit, vodit, zvedat nohy, uzdit a sedlat... až potom přišla lonž, ježdění na jízdárně a první výlety do přírody...

Daram plnit spolehlivě úlohu profesora a učitele až do doby, kdy jsem si koupila koně další. Měla jsem kromě koní své zaměstnání a z časových důvodů se nedalo všechno skloubit... Kurzy ježdění musely ustoupit výcviku nových koní a Daram tak dostal novou roli vodiče při obsedání mladých koní...

Užíval si svobodného pobytu na pastvinách ve stádě s hříbaty a chovnými klisnami. Ve svých letech je díky pravidelnému rekreačnímu využití stále ve velmi dobré kondici a nebýt částečného omezení po dávném zranění, je to kůň zdravý jako řípa, pán v nejlepších letech a s vybroušeným charakterem...

Nové životní období nastalo Daramovi 9.12.2007. Našel novou majitelku od Příbrami a stejně jako kdysi pro mě, znamená Daram i pro ni splněný sen o vlastním koni... Oba budou mít zkušeného poradce. A tak jsem se s těžkým srdcem, slzou v oku a přáním všeho dobrého s Daramem rozloučila...