Drak

Napsala Marcela Klingorová podle vyprávění Lucie Weissové, fotografie archiv L. Weissové, JS Equus Kinsky, Z. Kisza, publikováno: 14.4. 2008

V únoru uplynul smutný rok, kdy se na věčně zelené pastviny vydal 23letý DRAK, potomek klisny Dafné a legendárního Koroka.

Krásný hřebec se širokou lysinkou a bílými ponožkami se poprvé na start postavil s velkým časovým prodlením, až jako pětiletý. Navíc vynechal rovinové dostihy a rovnou přešel na překážky. První i druhý životní start ve steeplechase pod jezdcem Vlčkem vyhrál, v následujícím byl po boji o necelou délku druhý. Poslední dostih sezóny 1989 sice vyhrál, ale dostihovou komisí byl diskvalifikován.

obrázek - Drak
Drak na VP 1991

V následující sezóně ho pronásledovalo více neúspěchů, když ze 6 startů čtyřikrát cíle nedosáhl. Poprvé se také pod Petrem Vozábem zúčastnil Velké pardubické, kterou pro pád nedokončil. Zbývající dva starty, pokaždé na pardubickém závodišti, proměnil v prvenství a 2.místo.

V již zmiňovaném roce 1991 zaznamenal skvělé úspěchy nejenom ve Velké pardubické (2.místo), ale ve všech předcházejících dostizích v průběhu sezóny, kdy jednou triumfoval a dvakrát mu patřilo 3.místo. Jeho stálým jezdeckým partnerem byl Václav Chaloupka. V následujících dvou sezónách se na dráze objevoval sporadicky, ale i tak zaznamenal dvě 2.místa ve steeplechase nejvyšší kategorie. V letech 1994 a 1995 se opět vrátil na start Velké pardubické, tentokrát v sedle s Jaromírem Štohanzlem, ale svůj předešlý výborný výkon napodobit nedokázal. Po 7.místě svoji poslední účast v tomto překážkovém vrcholu v dalším ročníku ukončil pádem.

Během sedmi let, kdy aktivně působil na dráze, ukazoval záda dalším majitelům zvučných jmen a dostihové veřejnosti dobře známým koním, spojených s historií Velké pardubické, jakými byli třeba Rhodé, Disco, Farad, Makemono, Quirinus, Gemer, Garnizon, Chalcedon, Rigoletto, Monka či Forman.

Drak se byl odchodu z dráhy zařazen do chovu a jako plemeník působil až do své smrti jak v plnokrevném, tak polokrevném chovu. Svým plnokrevným synům a dcerám překážkové geny předat nedokázal, většina jeho potomků vykazuje průměrné až podprůměrné výkony. Navíc se nemalý počet koní, v nichž Drakova krev koluje, na dráze vůbec neobjevil. Jiná situace je v jezdeckém sportu, dával hříbata pěkně stavěná a s vyhovujícím skokovým potenciálem. Malým příkladem za všechny může být osmiletá klisna Drakona (majitelkou je paní Alena Brixí), která dosáhla na parkuru výkonnosti "ST".

Drak byl zdatným plemeníkem cestovatelem, během 10 let vystřídal mnoho stanic a stájí, kde po sobě zanechával více či méně znatelné "stopy".

V plemenné knize ČT má aktuálně (pozn. evidováno k březnu t.r.) zapsáno 8 dcer, z nichž dvě (ryzka Siera Nevada a bělka Kalieta) mají plnokrevné maminky. Kalieta (z Klekánice), která stejně jako hřebeček Strike (ze Sacajawy) zdědila po mamince zářivě bílou barvu, se prozatím pohybuje na skocích stupně "ZL", ale spolu s Galy (skok s výkonností "ZL") je zapsána v hlavní plemenné knize. O čtyřletých Lussy a Rose Apple bychom měli v budoucnu ještě slyšet. Další nadějný plnokrevný potomek Draka Tmarr zvládá parkury úrovně "ZL".

obrázek - Drak
Drak

Drak byl zařazen také mezi plemeníky koní Kinských a v JS Equus Kinsky zanechal velký dojem. Patrné je to z vyjádření Libuše Půlpánové: "Byl to dobrý hřebec a tím velká čest pro nás, že je spojován se jménem koní Kinských".

Posledním působištěm odchovance St.statku Brno se stal východočeský klub Mates. I po nešťastné události, při níž Drak odcválal do koňského nebíčka, je patrné, že stále zůstává hluboko v srdcích členů a v jejich pěkných vzpomínkách. A tak ve vyprávění pokračuje jedna z nich, Lucie Weissová:" K Drakovi jsme se dostali tak trochu oklikou. Když jsem se před čtyřmi lety rozhodla, že si pořídím plnokrevnou kobylku a procházela inzeráty, zaujala mne nabídka JK Jiskra Dvořiště nedaleko Bystřice nad Pernštejnem. Prodávali starší plnokrevnou kobylku Timeu s výkonností CIC* a my se na ni začátkem srpna jeli podívat. Majitel klubu nám ukázal také svého plemeníka a tím byl právě Drak. Mezi řečí jsme se dozvěděli, že je Drak momentálně na prodej a protože jsme Korokovu krev v našem chovu již měli, rozhodli jsme se, že koupíme i jeho. Timeu, mimochodem v té době připuštěnou Drakem, jsme přivezli v září a Draka druhý lednový týden roku 2005.

Přijel ve večerních hodinách a hned při vykládání z auta mi chlapi řekli, že mu v žádném případě nemáme sundávat ohlávku, jinak mu ji prý už nenandáme. Jenže u nás koně nosí ohlávky jenom když je to třeba. Tak jsem mu ji hned sundala s vědomím, že když mu ji nebudu moci zpátky nasadit, mám na to celou noc... Zpočátku opravdu dělal drahoty, ale zhruba po třech měsících mu klidně ohlávku nasadila jedenáctiletá holčina…Také nám bylo doporučeno, abychom Draka nepouštěli do výběhu, protože v něm běhá až do úplného zpocení. Tuto radu jsme rovněž s díky odmítli a Dráča chodil na pastvu denně. A v létě se dokonce v klidu dokázal pást. Pod sedlem byl neskutečný pracant a navzdory vyššímu věku z něho číšil neutuchající elán a ohromná síla. Také zřejmě nikdy nezapomněl na někdejší slávu a potlesk diváků, protože když jsme s ním byli na Náchodské přehlídce plemenných koní, zpočátku jsme ve dvou lidech měli hodně práce, abychom ho udrželi. Jakmile začala hrát hudba a on vstoupil do ohraničeného prostoru, v té chvíli povyrostl a mohlo ho klidně vodit malé dítě. Tak moc si všechno užíval.

obrázek - Drak
Drak v chovu

V následujícím roce jsem ho na této přehlídce již vodila sama. Mrzí nás, že o něho jako plemeníka zájem nebyl a tak v roce 2005 připustil pouze tři naše klisny, o rok později jenom jednu cizí klisnu, krásnou izabelu pana Jelínka z Rosic. Všechny zůstaly březí a přivedly na svět krásná hříbátka. Drakovým posledním plnokrevným potomkem je tříletá klisnička Trackera z matky Timey. Její zbarvení (ryzka s bílými puntíky na břiše a bílou hřívou) je tak trochu raritou, protože v plnokrevném chovu se takhle zbarvených koní moc nevyskytuje. Z ročníku 2006 jsou po Drakovi tři teplokrevná hříbata. Dva jsou hřebečci (Darly-M a Danny-M) a kobylka Sondryka pana Stačiny z Kladrub n.L. Jinak Danny a Sondryka jsou konkrétně pro nás zajímaví z dalšího pohledu. Jsou totiž prochovaní na Koroka (inbreeding 2x5) a jsou prvními hříbátky našich klisen a zároveň pravých sester Spring Fay a Sonáty.

V den, kdy Drak skonal, jsme spolu byli na pravidelné procházce. Vždycky jsem ho pustila na volno, aby se napásl a on si sám doběhl na dvorek, kde počkal, až ho pustím do boxu. Byl trochu problémový při krmení senem, moc mu nechutnalo a tak dostával menší dávky až 5x denně. Kolem páté hodiny odpolední se ale začal válet a sténat bolestí. Drak byl vždycky "citlivka". Stačilo, aby si trochu odřel nohu a hned okulhal a všem ukazoval, jaké má bolístko a také pokaždé odmítal žrát. Tentokrát to bylo něco jiného, zavolala jsem veterináře, který se k nám dostal až po hodině a půl. Chtěla jsem Draka zatím vodit, ale nebyla jsem schopná udržet ho na nohou. To se částečně povedlo až s pomocí dalšího člověka. Dvakrát za sebou dostal během několika hodin uvolňující injekce, zklidnil se a vypadalo to, že se mu ulevilo. Když jsem ho kolem jedné hodiny ranní šla zkontrolovat, už nedýchal.

Asi je pravda, že zvířata svůj konec vycítí, protože když jsme ho vedli domů, zastavil se u boxu Dannyho a vypadalo to, jako by mu něco říkal. Velkého kamaráda našel v našem druhém hřebci Artexovi. I když občas předváděli, jako když se chtějí "sežrat", v podstatě se měli rádi. Když Drak zemřel, odmítal se Artík přiblížit ke stěně boxu, která sousedila s Drakovým a byl velmi smutný. Dnes už spolu dovádějí někde na nebeských pastvinách, protože Artex letos v lednu uhynul na srdeční zástavu."

Sympatický rošťák, kterým Drak jako správný hřebec byl, se s pozemským světem rozloučil 24.února 2007 na selhání srdce a plic po zauzlení střev bez jediné připuštěné klisny, kterých měl hlášeno kolem dvanácti.

Drakova kariéra ve zkratce

Drakova chovná kariéra (potomci v plnokrevném chovu) - databáze Fitmin a Jockey Club