Ecola

Napsala Pavla Cihlová, foto archiv autorky, publikováno: 7.9. 2008

Ecola se narodila v hřebčíně v Mimoni po Falladovi z matky Eugenie v roce 1997. Když jsem se v roce 1998 rozhodla pořídit si nového koně do dostihů, vypravila jsem se s poradcem panem Novotným z Bavorovic do Mimoně. Moc toho na výběr nebylo, protože jsme přijeli po aukci a téměř všichni ročci už byli rozebraní. Byly nám nabídnuté 2 kobylky a pan Novotný doporučil jednoznačně Ecolu. Mě se sice nelíbil její klus "šicího stroje", ale mechanika cvalu byla výborná, což je pro plnokrevníka podstatné. Jako bonus k Ecole jsem si vybrala její polosestru, odstávče, - z mého pohledu obě dohromady za výhodnou cenu. Obě kobylky byly převezené do rodinné stáje v Bavorovicích, kde strávily své mládí až do odjezdu za dostihovou kariérou.

obrázek - Ecola
Ecola jako dostihový kůň

Ecola se ukazovala jako komunikativní a v podstatě bezproblémová. Pracovala jsem s ní podle přirozené komunikace a tak na ní krátce po obsednutí jezdily i holky - začátečnice. Bylo rozhodnuté jí jako 2-letou svěřit do tréninku Světlaně Vacíkové, a protože se dohodl termín předání na začátek července, kdy už je dostihová sezóna v plném proudu, začalo se v Bavorovicích už brzy na jaře pracovat na kondičce...Ecola odcházela do dostihového tréninku už částečně připravená a v září ve svém 1.startu doběhla na 4. místě, v dalším dostihu pak zvítězila a jedinou možnou variantou byl pak start v Ceně Zimní královny. Tam sice skončila v poli poražených, ale ukázala, že má dobrý potenciál.

Po sezóně se vrátila zpět do Bavorovic a tam si přivodila zranění, které její další kariéru mohlo vážně ohrozit. Při podzimním honu procházeli z nepochopitelných důvodů výběhem myslivci, Ecola se zděsila střelby a přeskočila břevna ohrady. Bohužel si při tom roztrhla plec a jen díky velkému štěstí nevykrvácela na místě. Následovalo šití, léčení, rozpad rány, kolika a tříměsíční hojení. Ecola byla trpělivá pacientka, milovala veterináře a dávala nám najevo, že nám věří...Rána se zacelila a Ecola se začala postupně dostávat do formy.

Na jaře roku 2000 si ji odvezl do tréninku Martin Knauer, pod jeho vedením běhala prakticky až do ukončení kariéry. Jako tříletá začala mít výsledky až na podzim - zranění bylo sice zahojené, ale hojení vnitřních svalů chtělo zřejmě svůj čas... Ecola měla srdce bojovníka a nebýt občas jejích zkratů, kdy odmítla do dostihu odskočit nebo zůstala ve startovacích boxech, byla by její kariéra ještě lepší...

V roce 2003 byla zařazena do chovu, ale brzy po připuštění to vstřebala. Protože byla stále ve výborné kondici, vrátila se na podzim roku 2003 znovu do dostihů pod dohledem trenérky Světlany Vacíkové a ostudu vedle mladých koní rozhodně neudělala.

obrázek - Ecola
Ecola ve výběhu

S konečnou platností byla pak ukončena její dostihová kariéra a v roce 2004 jela na námluvy za běloušem Yokomem. Z tohoto spojení se narodil zatím její jediný plnokrevný potomek Escape to Heaven, který v roce 2007 zahájil svojí dostihovou kariéru. Od té doby je Ecola využívána také v chovu pro plemeno Appaloosa. Protože se nám rozmnožovací proces v roce 2007 nepodařil, stal se začátkem roku 2008 ženichem A 1/1 Jazz Dancer...

Ecola stále funguje jako jezdecký kůň pro rekreační účely. Není však vhodná pro začátečníky a nesedí úplně každému - potřebuje volnou otěž, citlivou ruku a jezdce, kterému nevadí klus šicího stroje. O to krásnější je její cval - lehký, plynulý a pohodlný.

Ecoly charakter vyjadřují různí lidé různými pojmy: šéfová, dominantní, intelektuálka... Má zkrátka svoje postavení, ale v postoji k člověku je komunikativní, pozorná a ochotná se učit novým věcem. Jako matka dostala přízvisko "intelektuálka", protože bere mateřství jako svoji povinnost a na výchovu dětí občas kašle... Ale dá jim napít, jinak jim nechává absolutní svobodu. Ovšem v případě ohrožení je brání všemi dostupnými prostředky.

Ecola je prostě svá. A zaujímá v mém životě s koňmi natolik významné postavení, že se po ní jmenují nejen tyto stránky, ale i moje "firma"...