Emancipace

Napsala Pavla Cihlová, foto archiv autorky, publikováno: 10.9. 2008

obrázek - Emancipace
Emancipace

Oficiálním jménem Emancipace, ale nikdo jí jinak neřekne než Mášena, Máška nebo Máša. Padla mi do oka jako černé hříbě v početném stádě na pastvinách v hřebčíně Mimoň. Původně jsem si tam jela vybrat pouze jednoho koně a nakonec jsem k Ecole přibrala i Mášenu jako bonus navíc... Mezi ostatními hříbaty mě zaujala její barva a o koupi rozhodla "výhodná" cena. Čas potvrdil známou skutečnost, že barva ani cena neběhá...Byla přivezena společně s Ecolou do Bavorovic na podzim 1998 jako čerstvě odstavená od matky a vůbec to s ní nebylo jednoduché. Nevím, jak dalece se na ní podepsala náhlá změna prostředí v ranném věku včetně následného transportu nebo vrozené vlastnosti, ale byl to malý poděs. Bála se jakéhokoliv doteku - při pokusech o čištění dokázala upadnout a když mohla, tak se lidem vyhýbala. "Hadí fobie" - tedy hrůza z vodítka ležícího na zemi nebo visícího od ohlávky ji čas od času přepadne dodnes. Parelliho metody jí provázely během dospívání a po malých krůčcích a s trpělivostí přinášely pomalu své ovoce. Mášena nikdy nebyla zlá ani vzpurná, ani agresivní. Jejím jediným problémem byl strach ze všeho možného a za každým křovím vždy hledala preventivně partyzány...

Nicméně jsme se společně prokousaly ke zdárnému obsednutí a jejím jezdeckým partnerem se pro ní stala především moje tehdy 12-tiletá dcera. Mášena byla ani ne ve 2 letech celkem spolehlivým jezdeckým koněm... V červnu 2000 si jí odvezl Martin Knauer do Mimoně a začala tak příprava na neslavnou dostihovou kariéru. Málo platné byly výborné tréninkové výsledky - jakmile se ocitla v neznámém prostředí dostihových oválů, brala tribuny jako koncentraci všech partyzánů světa... a při zatočení do cílové roviny pustila v rámci bezpečnosti většinu koní před sebe... Vrcholným číslem byl jeden obzvlášť vyvedený dostih přes proutěné překážky, kdy se na protilehlé rovině rozhodla za jedním skokem přejít do klusu a bez ohledy na pobídky jezdce chtěla dostih vzdát...Tento dostih byl také jejím posledním v dostihové kariéře a Mášena se v září 2003 vrátila na jih Čech, do společnosti Darama a Ecoly - na Vanišov.

obrázek - Emancipace
Emancipace v chovu

Tam nastala její obrovská proměna - byla šťastná, že po ní nechce nikdo nic podezřelého a odměnila se nám svojí spolehlivostí a trpělivostí pro jezdce - začátečníky, pohodlnými chody a talentem a citem pro drezúrní kousky. Má ráda jistotu bezpečí známého prostředí, je nezávislá na koních - protože ve stádě je téměř vždy ta poslední, bere jezdce jako dobrého partnera na "pokec".

Z nouze byla zařazena do chovu a nakonec se ukázalo, že dokáže být skvělá matka a své hříbě dokáže ochránit víc, než kterákoliv jiná. Po porodu jí vždy stoupne sebevědomí a zbytek stáda se nestačí divit, kam se poděla ta vždy odstrkovaná Mášena...

Mášeně nelze upřít určité chovné kvality - vypadá to, že na své potomky předává nejen korektní a líbivou figuru, ale především výborný a stylový skokový potenciál. Je pravda, že s jejími dětmi je v dětství i pubertálním věku trochu víc práce kvůli psychice. Ale jak Božena, tak i Baruna dostaly odpovídající výcvik rozložený do delšího časového období a získaly tak potřebnou sebedůvěru a poslušnost. Jejich skokové nadání ušetří spoustu tréninkové práce a tak stačí už jen ladit formu. Máška je vyloženě kůň pro dámy, vděčná za citlivé zacházení. Pány akceptuje pouze takové, kteří toho po jezdecké stránce moc neumějí. Je spolehlivým a univerzálním školním koněm jak na jízdárnu, tak do terénu. Nyní si užívá jako chovná klina bezpečného prostředí v Ostrolovském Újezdě a je udržovaná v kondici pro rekreační ježdění.