Iron

Napsala Marcela Klingorová, později přidána část od Johany Šemíkové, foto archiv Lucie Dítkové, publikováno: 1.5.2008 (aktualizováno 3.8.2008)

Veliký, mohutný a dobře stavěný hnědák Iron (Najoom – Indicative) na jihu Čech proslul jako dostihový kůň pramálo vhodný pro ženu, tedy myšleno v samotné akci. Podle Lucie Dítkové, která se s ním v dostihu také setkala a poskytla o něm několik málo informací, potřeboval razanci. A s ní uspěl třeba Marcel Novák, který z lenivého Irona dokázal vymačkat vše.

"Iron byl zakoupený stájí Samira Arabians jako doposud nestartovavší dvouletek," vzpomíná Lucka. "Od samého počátku se s ním do větších dostihů moc nepočítalo a nikdo neočekával žádné mimořádné výsledky. Původně měl "sloužit" mým amatérským dostihovým potřebám, ale jak se později ukázalo, nebyl to ten pravý koník, který by běžel sám vstříc úspěchu. Před koupí jsem měla možnost vyzkoušet si ho přímo v tréninkovém středisku pana Martina Wolfa v Radomyšli a i když byl hřebcem, choval se velice klidně. Byl spíše flegmatický a práce ho zatím moc nezajímala.

obrázek - Iron
Iron

Svěřili jsme Irona do tréninku k manželům Novákovým, kde ještě jako dvouletý třikrát startoval, pokaždé v dostihu III.kategorie. Po dvou umístěních na 6.místě v rámci závěrečného dostihového dne ve Velké Chuchli roku 2003 doběhl jako třetí.

V klasickém, tedy tříletém ročníku, jsem s ním absolvovala hned první dostih v polovině dubna na pražském závodišti. Ale jeho výsledek ve čtyřkovém testu na distanci dlouhé 1.800m byl pro mne osobně velkým zklamáním. Přestože byl Iron dobře připravený, bez chuti a zájmu o boj docválal jako poslední. V dalších startech si ale špatně nevedl, zejména Cena Metrostavu na mostecké dráze mu sedla a tento trojkový a 1.400m dlouhý dostih o 15 aktérech dokončil na 5.místě. Na handicapu si tím vydělal rovných 14kg navíc. Stíhal totiž mnohým výtečným soupeřům, kterými byli dva první v cíli Socr House a Stelarita.

Celkově mohu říci, že nám Iron svými výkony dělal radost. Nejlépe se mu vedlo na mílových distancích. Dostihy absolvoval zpravidla na čelních pozicích. Ale přesto jsme se rozhodli k prodeji, jemná ženská ruka na něho nestačila."

V barvách nového majitele absolvoval začátkem dubna 2005 na chuchelské dráze jediný a zároveň poslední start, kde ve čtyřkové společnosti doběhl předposlední. Byl připravovaný do překážek, ale nikdy nevyběhl. Podle dostupných informací by měl stále působit ve stáji Lužický Dvůr, samozřejmě jako sportovní koník bez dalších dostihových vyhlídek.

Dne 31.7. byla přidána část od Johany Šemíkové, jeho současné jezdkyně. "Když jsem přišla do stáje Lužický Dvůr před cca dvěma roky a půl, tak Iron stále působil jako dostihový koník. Poté se Iron vyřadil z dostihů a začal se přeučovat na jezdeckého koně. Cílem byly parkúry. V té době patřil Filištejnovi, který ho jezdil. I když s Ondrou jezdili na různá soustředění a závody, moc si nesedli. Ondra postupem času začal za ním docházet stále méně a méně. Tím jsem přišla na řadu já. Ze začátku jsem si s ním také nerozuměla a neměla jsem ho ani ráda. Ale časem jsem mu přišla na kloub a pomalu jsme si začali rozumět. Společně jsme začali zvládat klasické jízdárenské cviky a poté jsme začali skákat. Samozřejmě jsem Irona nejezdila samotná. Dost mi pomáhala Jana, která jako zkušená jezdkyně mi byla a je velikou oporou. Iron konečně začal chodit a skákat tak, jak se má, už nešticoval ani neshazoval. Prostě moc hezky skákal a tak jsme začali jezdit na závody. Teď je z něj skvělý koníček, se kterým mohu v pohodě cválat vedle druhého koně na louce, aniž by letěl. Skoky zvládá perfektně, i drezúru. Teď je to prvotřídní koníček pro dámy, s muži si moc nesedne..Je mi 13 let a nemám ani velkou sílu nebo podobně, ale zvládám ho bez problémů. Konečně se zavřela kapitola jeho dostihových dních teď je z něj skokan a já mám koníčka za kterýho sem moc ráda."