Koran

Napsala Eva Holubcová, foto archiv TBDiamond, publikováno: 2007

Napajedelský odchovanec a potomek dvou výborných rodičů Gradiva a Korouhve začínal jako svěřenec Karla Truhláře v barvách hřebčince Tlumačov. Jako tříletý odběhal 15 startů a nejvýše dosáhl na dvě vítězství v dvojkových handicapech. Byl hodnocen na šestém místě z 51 tříletých a dostal 84 kg. Jako čtyřletý Koran absolvoval 11 startů a již 15. května vyhrává jedničkovou Cenu vytrvalců (2400m) nad Povážanem a Tavalem a následně i Cenu Státních statků. V Ceně kongresu (2800m) ho v boji poráží Masis o hlavu a v Ceně znárodnění (3200m) to je výtečný Mohykán. Koran však svoji kůži nedaroval levně. Nejvíce však bodoval na Mezinárodním mítinku v Moskvě, kde sice prohrál s výborným De Cortem Cenu Varšavy (3200m), ale v Ceně Pekinu (3600m) porazil lehce čtyřmi délkami budoucího sovětského plemeníka Gistě. A jen chybou jezdce prohrává Cenu Ulan Batoru (4000m), když pozdním útokem nechytnul Gistě a Merana. V Gh čtyřletých stál s 91 kg druhý za skvělým Symbolem. V r. 1956 nás opět reprezentoval na Mezinárodním mítinku, tentokrát v Praze. Zopakoval si Cenu Pekinu (3600m), ale tentokrát o to musel těžce bojovat. V Ceně Ulan batoru bylo vše uděláno pro to, aby Koran vyhrál, dokonce mu nasadili vodiče Mohykána, ale protože před cílem byl poškozen Elektromagnitem, došel druhý. Doma se mu tak dobře nevedlo, ve startech se sice vždy umístil, ale třetí místo ve Velké červnové a umístění v Ceně vytrvalců či Ceně kolegia, to asi nebylo to, co se čekalo.

obrázek - Koran
Koran

Rok 1957 je pro Korana přelomovým, už je zaskákán a tak se jeho rovinová kampaň chýlí ke konci. (12 startů) A přitom se mu paradoxně ze začátku vede výborně. Vyhraje hned první dostih sezóny a Velkou dubnovou cenu. Pak v Ceně vytrvalců prohraje s Aprilem, ve Velké červnové se vůbec nechytá. Na MM v Německu však je druhý v Ceně Varšavy, ale Cenu Pekinu dobíhá na pátém místě. Na podzim je již přeřazen do překážkového provozu a zúčastní se mezinárodního mítinku v Pardubicích. Následující sezónu r. 1958 začal na proutí a v létě přešel na překážky, kde vyhrál Velkou karlovarskou steeplechase. Prozatím byl veden v myslích turfmanů jako nadějný steepler.

Roku 1959 se mu vedlo výborně. Sedm startů a čtyři vítězství. V prvním startu ztratil jezdce, ale hned další Cenu Petruse (st., 3600m) vyhrál, třetí místo ve Velké pražské st. bylo pouhou předehrou ke třem vítězstvím v řadě. Zadrženě daleko vítězí v Steeplechase Ostroha (3200m), velmi lehce daleko v Velké karlovarské steeplechase (4500m) a nakonec jistě Velkou steeplechase (4500m). Velká pardubická pro Korana však vystavila kruté stop na Taxisu. Sezóna 1960 byla pro Korana ještě úspěšnější. Šest startů. Pět vítězství. Cena Vltavy (proutí, 2400m), Cena Nežárky (st., 4000m), Velká pražská steeplechase (4200m), Velká poděbradská steeplechase (cca 4200m) a Cenu Baccarata (st., 4000m). Ve Velké pardubické nestartoval pro zranění... Byla to škoda, v tak dobré formě by do výsledku významně promluvil. A tak r. 1961 byl speciálně jen pro Velkou pardubickou. Tomu odpovídalo i menežování a tak Koran odběhl tři starty a všechny vítězné. Bohužel před samotnou Velkou se zranil tak, že na týden vypadl z tréninku a v otázkách byl i samotný start ve Velké. Nakonec bylo rozhodnuto, že poběží. S těmi handicapy doběhl aspoň šestý i přes několik pádů a opětovných nasednutích.I roku 1962 byl Koran s ostatními steeplery chystán speciálně pro Velkou. Jenže i přes vyhranou Velkou karlovarskou steeplechase a Velkou cenu Bratislavy se na podzim ukázalo, že Koran opět přinesl zklamání. Otázkou je, jestli za to opravdu mohl Koran... Patrně ne. Nachystat výborného steeplera tak, že padne vysílením ve Velké pardubické a teprve pak dokončí vyčerpán dostih na pátém místě... Koneckonců, Koran nebyl jediným československým koněm, který měl v překážkových dostizích oné doby problémy stačit "východním" koním. To celé pak rozpoutávalo jak laické, tak samozřejmě i odborné diskuse.

Zcela jiný Koran se představil dalšího roku. 1963 se stal pro něj nejslavnějším. Začal klasicky třemi vítězství v řadě v Bratislavě, Pardubicích a Lysé nad Labem. Posléze v Ceně Volhy (st., 4000m) tvrdě bojoval s dvojnásobným vítězem VP – Grifelem, aby se ctí byl druhý. Přišla však Velká pardubická. Šest let vyhrávali jen a jen Sověti, a pochopitelně, nebyl důvod nad tím jásat. Koran v dostihu s Františkem Vítkem nebyl zpočátku nijak aktivní, zato se do děje zapojil na zahrádkách a od té doby to bylo již jen o Koranovi. Koran vyhrál o dvanáct délek úžasně lehce a rozbouřil tak všechna československá srdce radostí. Český kůň vyhrál Velkou pardubickou! Radost byla nezměrná a dokonce se o něm natočil film. Jmenoval se "Vsaďte na Korana".

Sezóna 1964 byla jeho poslední. Startoval ve třech dostizích, začal druhým místem ve Velké karlovarské steeplechase, aby vítěze toho dostihu převálcoval ve Velké steeplechase, kde porazil také výbornou Mocnou. Cena Volhy (st., 4000m) měla být pouhou předehrou k další Velké pardubické, stala se však smutným dějištěm konce jednoho z nejpopulárnějších koní. Přitom původně ani startovat neměl, měl se objevit až přímo ve Velké pardubické. Protože mu bylo již třináct let, tak byl hodně šetřen. Jelikož jeho stálý jezdec Vítek byl zraněn, byl pro Korana vybrán Venhoda, který se stal jeho posledním partnerem. Koran skákal výborně až do Velkého vodního příkopu, kde si způsobil tak těžká zranění, že musel být utracen...