Lancaster

Napsala Eva Holubcová, foto archiv M.D. Salvatore, publikováno: 2007

obrázek - Lancaster
Lancaster při VP 1978

Koně jako Lancaster tvořili a tvoří dlouhou historii Velké pardubické, zapisují se do srdcí lidí kolem ní...a nakonec jim přináší smutek. Lancaster (Silver - La Lézarde, Beau Prince II) již jako dvouletý doběhl pátý v Ceně Masise a jako tříletý si vybojoval čtvrté místo v Ceně časopisu Jazdectvo, ale bylo jasné, že šampión z něho nikdy nebude. Začal být chystán na překážky, kde se každým rokem neustále zlepšoval. Pro stáj PP Šamorín představoval jasnou jedničku a velkou naději na Velkou pardubickou. Rok 1978 znamenal pro Lancastera velký okamžik - první start v nejtěžším dostihu kontinentu. A co víc, Lancaster v sedle s J. Kasalem v něm v závěru svedl nezapomenutelný duel s Continentalem a vyhrál!

V dalším ročníku Velké však všechny překvapila maličká Legenda, a před Lancastera se navíc dostal ještě Limit. Roku 1980 byl favoritem právě udatný Lancaster, ale toho roku byla Velká mimořádně těžká s hlubokou půdou. A z tohoto důvodu se zrodilo jedno z největších překvapeních Velké pardubické v historii - polokrevník Simon. Lancaster doběhl druhý a na příští rok sliboval spravedlivou odvetu. S Jiřím Hurtem roku 1981 vyráží opět jako jeden z favoritů na trať. Přišlo však něco, co nikdo nečekal, kruté probuzení z dostihových snů... Nechme mluvit Petra Feldsteina v Dostihovém zpravodaji 6/81:

"Po několika sekundách přichází šok. Ještě než doběhne k druhé překážce "chromne" Lancaster. S evidentním zraněním ji probíhá a padá. Lancaster, sám veliký Lancaster, jeho šamorínské Veličenstvo, jeden z nejlepších a nejsympatičtějších koní, které Velká pardubická zná. Kůň z kategorie Koroků, Koranů, Morů, kůň, který nebyl velký pouze svými výkony na dráze, ale také svou povahou a vztahem k lidem a ke všemu okolo nich. Je to zlé, Hurt už se dávno neusmívá, ale pláče, první ví, že se stalo něco nevýslovně smutného, něco definitivního. Lancaster se zlomenou levou přední nohou stráví poslední chvíle svého života vstoje, pod cílovou věží, v místech, kterými nikdy neproběhl na horším než třetím místě a kde v osmasedmdesátém s Jiřím Kasalem tak slavně triumfoval."