Neptun

Podle vyprávění Jany Lalkovitšové zpracovala Marcela Klingorová, fotografie archiv majitelky, publikován: 12.12.2007

Neptun se narodil 17.května 1999 ve Vlachovicích po Muscatite z Natality a ještě v hříběcím věku byl i se svojí maminkou, mimochodem matkou vítězky Oaks Nalie, chovatelem I. Danielem prodán panu Ševčíkovi. Ten chtěl hřebečka pojmenovat Nil, ale protože již v záznamech jeden plnokrevník (vítěz derby) stejného jména figuruje, zůstalo u neméně sympatického jména Neptun.

Jestliže byla Natalita povahově velmi nepříjemná a někdy až zlá, malý Neptunek byl pravým opakem a všichni svorně říkali, že je snad adoptovaný, jak byl hodný. Bohužel po příchodu do tréninku se změnil. Kousal a kopal a na držení nohou byl jedním z nejhorších koní. Byl nejvyšší ze všech a tak dostal přezdívku slon. Pro barvy stáje Racing Club Salvator ho v Chuchli připravoval Allan Petrlík. Prvním životním a zároveň jediným startem, který Neptun ve věku dvou let běžel, byl říjnový trojkový dostih na mílové distanci v Lysé n.L. s výsledným 9.místem. Jako tříletý absolvoval 7 dostihů nižších kategorií na tratích od 1.600m do 2.400m. Největších úspěchů dosáhl na závodišti v Karlových Varech, ke nejprve doběhl začátkem července druhý v handicapu na 2.200m a posléze si připsal první vítězství o dva měsíce později v dostihu V.kategorie, kde pod svým trenérem o lehké 3 délky porazil dvě o rok starší soupeřky Sherpu a Cuketku. Pravděpodobně by dobrého výsledku dosáhl také v jiném dostihu západočeského závodiště 21.července, ale v handicapu dlouhém 1.600m se přimotal do hromadného pádu, na který kromě něho doplatili ještě další dva koně Hermine a Sorcier.

obrázek - Neptun
Neptun

Úvodní start sezóny 2003 pod Adélou Klepetkovou dokázal v dubnu na lysolabské dráze proměnit v první místo, ale na tento úspěch se mu v následujících sedmi dostizích navázat nepodařilo. Nejblíže k němu měl v dostihu přes proutěné překážky na 2.800m dlouhé trati na chuchelském závodišti první listopadovou neděli, kde pod Jaromírem Štohanzlem finišoval po boji o půl délky jako druhý za Canderelim.

Nejlepších výkonů dosahoval Neptun jako pětiletý. Dvakrát triumfoval na rovině, pod Dušanem Andrésem v Lysé v květnu 2004 v dostihu IV.kategorie dlouhém 2.200m a úplně to samé si zopakoval v červenci, ovšem pod Josefem Bartošem. Třetí a zároveň zadržené prvenství zaznamenal v Kolesech o dva týdny později, tentokrát v proutěnkách, kde byl v jeho sedle J. Štohanzl. Potvrdila se tak slova M. Ševčíka, který Neptunovi předpovídal překážkovou budoucnost. Vždyť matka byla skvělou skokankou a zejména geny jeho prababičky Niny, která startovala ve Velké pardubické 1972, se nezapřely. Poslední říjnový den zavítal ve Velké Chuchli až do I.kategorie, ale soupeři jako Kolorado, Linbor, Brambusch či Jazz Power byli nad jeho síly a v proutkách na trati dlouhé 3.300m skončil jako poslední. V poslední sezóně aktivní dostihové kariéry se na dráze představil pouze třikrát, po dvou nevýrazných umístěních velmi lehce o 9 délek zvítězil v květnu pod ž.Tomášem Hurtem ve steeplechase IV.kategorie na benešovském závodišti. Závodní svět opouštěl se 6 prvními místy a devíti umístěními z celkových 27 startů.

Mít vlastního koně bylo vždycky mým velkým přáním a protože mi přítel Marek chtěl udělat radost, vydali jsme se do Chuchle. Volba místa nebyla náhodná, já tam měla původně nastoupit jako mistrová odborného výcviku a učitelka, ale sešlo z toho kvůli lepší pracovní nabídce. Stájemi nás prováděla paní Sýkorová z učiliště a ze všech těch malých drobných koníků nás upoutal pravý opak – tedy vysoký až přerostlý a mohutný Neptun. Naše známá Barbora Schillová (pozn. veterinářka v Chuchli) nám stvrdila jeho výborný zdravotní stav, problém byl jenom s majitelem – ten chtěl koně poslat do dostihu na Moravu a vůbec se ho nechtěl vzdát. Museli jsme Neptuna odvést hned druhý den, jinak by si to prý rozmyslel. Tak jsme náš poklad naložili a raději rychle odvezli a formality domluvili až následující den. Takže jsme neutušili, jaké kvítko nám ve stáji v Dolních Břežanech stojí. Hned místo přivítání jsme od něho „vyfasovali“ pořádné kousance, takže jizvy máme jako památku natrvalo. Začátky a zvykání si na sebe – to všechno bylo velice těžké. Vůbec nechtěl spolupracovat, během prvních dvou měsíců razantně zhubnul, nežral a byl na něm vidět smutek. Nějaké vzájemné pouto možná mezi ním a původním trenérem bylo, protože také Allan byl z jeho odjezdu hodně smutný, ale zásluhou Neptuna se z nás stali přátelé a jsme spolu pravidelně v kontaktu.

obrázek - Neptun
Neptun

Po měsíci jsme se stěhovali do DDM Zmrzlík. První společný rok bylo spíše učením základních návyků na jinou práci. Jízdárenská práce mu vůbec nešla, pracovalo se s ním jako s remontou. Chodil pouze po rovných čarách, o nějakém ohýbání nemohla být ani řeč. Ale měl vůli učit se a my mu dali dostatek času. Za tu dobu si také vymyslel všechna možná zranění i nemoci a někdy jsme začali propadat beznaději, že se to snad nikdy nezlepší. Nejvážnějším úrazem byly zpřetrhané vazy na hleznu, ale vyléčilo se to bez následků. Můj přítel se chtěl naučit jezdit a porozumět koním a tak se s Neptunem dal do piplavé práce a musím říci, že si od počátku nevedli a dnes nevedou vůbec špatně. Když zvládal obstojně základy, přistoupili jsme k rozmanitějšímu tréninku – kavalety a nižší skoky, náročnější drezúrní práce, terén a hodně kopců. Tím se změnil také jeho exteriér, do někdejšího dostiháka má už daleko... Pokročil jak v drezúře, kde by nejraději všechno dělal za jezdce, tak i ve skákání, to ho vysloveně baví. Vyniká silou odrazu a chutí do práce.

Tu a tam se u něho sice objevily známky agrese, ale pravidelnou prací a klidem postupně mizely. Také mu svědčí náš nynější domov v Dolních Chabrech, sportovní stáj pana Novotného, vlastníka společnosti Golem a organizátora významných parkurových závodů CSIO. Máme zde kvalitní zázemí – pastviny a sady, běhací pás, nové anglické boxy, kvalitní jízdárenský povrch a hlavně krmení. Pro koně ráj, pro majitele odpočinek.

Zjistili jsme (doufám, že mohu mluvit i za Neptuna), že si vzájemně vyhovujeme, umíme si k sobě najít tu správnou cestu a hlavně že nám společná práce přináší potěšení. Prošli jsme si spolu vším dobrým i zlým a to nás velice stmelilo, jsme opravdovými partnery. Občas mě sice naštve stejně tak, jako já jeho a dáme si to patřičně najevo, ale je velmi obezřetný, ihned na něm poznám, jakou má náladu a zda je v dobré kondici. V podstatě se ze zlého koně vyklubal dobrák, který má své páníčky moc ráda a chodí za nimi jako pejsek bez ohlávky a vazáku a neustále se mazlí (!). Ale abych ho nepřechválila, tak někdy svou lásku dá najevo štípnutím v okamžiku, kdy to nejméně čekáte. Cizí lidi k němu raději nechodí, protože je kolikrát nekompromisně vyhodí z boxu nebo rovnou kousne. Pokud vše půjde podle našich představ, vyrazíme na jaře na nějaké parkurové závody. Tak nám držte palečky, ať vše dobře dopadne. A pokud vše půjde ještě lépe, tak mu časem pořídíme nějakou tu kamarádku.