Oriental Hero

Napsala Marcela Klingorová, foto archiv Lucky Němčíkové, publikováno: 9.8. 2012

Německý rodák po otce Seattle Dancer z matky Oriental Pearl patřil jako tříletý do společnosti lepších německých mílařů. Pro triumfy si dojel do Báden-Bádenu i Frankfurtu. Pokaždé bez větších potíží. Zlom ve výkonnosti nastal až v Dortmundu, kde doběhl poslední. Smůlovaté období se ho od té doby drželo a lepších výsledků bohužel nedosáhl ani po příchodu do Čech. "V Lysé jsem moc zvědav na Oriental Hero na rovině. Ono to s ním teď už není moc jednoduché," vyjadřoval se Josef Váňa o svém novém přírůstku v dubnu 2010 na stránkách Paddock Revue. Jako by jeho slova předcházela výsledku. Ryzák žádné velké překvapení nepřichystal a skončil osmý ze 14 startujících. Týden poté nastoupil v Pardubicích ke svému překážkovému debutu. Ten nedokončil a tak se v důsledku zdravotních problémů, ostatně dodnes občas zakulhá, s dostihovou dráhou nadobro rozloučil.

obrázek - Oriental Hero
Oriental Hero

Od roku 2011 se nachází ve stáji se sympatickým názvem Nadeje Kopaniny nedaleko Aše a je v majetku Lucie a Jaroslavy Němčíkových. "Malá" Lucka dospěla a její pony Árny, s nímž si užívala osm let, jí začal být malý. A tak k němu přibyl Oriental Hero. Jak si k sobě ti dva našli cestu? Krásně to popisuje Lucka v rozhovoru pro časopis Koně a hříbata. "Do Naděje přijel již minulé léto. Lenička, majitelka stáje, si ho pořídila, protože chtěla mít koníka pro sebe, ale ten osudový to nebyl. Nabídla ho k prodeji, na krátký čas odjel někam ke Karlovým Varům, ale stejně se vrátil zpátky.

Byl na prodej. Občas jsem si na něho sedla já a docela nám to šlo. Dopadlo to tak, že jsem se přesně na apríla stala jeho majitelkou. Praktikujeme nenásilnou formu komunikace. Orísek dobře zvládá přivolání a stoupnutí na špalek. Také s ním skáči, baví ho to. Má krásný styl skoku, zatím trénujeme na výškách kolem devadesátky. Moc na něj nepospíchám. Pracujeme spolu na shromáždění. Na závodech zatím míváme problémy, tu a tam odšticujeme. Ale já nepospíchám a všemu nechávám čas. Už je to rok co ho vlastním. Snažila jsem se psát do jeho rodného hřebčína Gestüt Auenquelle, abych se o něm dozvěděla víc. A tak jsem získala jenom jeho starou fotku z dostihů. Náš vztah se pořád vyvíjí a už jsme si našli k sobě takovou tu cestičku. Kdy Orísek ví, co smí a co ne :).

Občas zaslechnu od pár lidí, že to byla chyba koupit ho, protože je to bývalý dostihák a jaký to byl hajzlík. Ale když jdu pro něho do výběhu a v dálce vidím tu jeho lysinku, vím že jsme se rozhodli dobře. S Orískem už si dovolím jezdit sama na vyjížďky. A letos jsme odjeli náš první čistý parkur a přivezli si stužku."