Petit Ben

Napsala a fotila Marcela Klingorová, publikováno: 29.4.2008

Šestiletý valach Petit Ben, potomek francouzských rodičů Glowinga a Polky, sice nepatří ani mezi dostihové vysloužilce, ani mezi plnokrevníky, kteří se po ukončení závodní kariéry zařadili vedle dalších sportovních či rekreačních koní. Beník totiž žádný dostih ve svém mladém životě neabsolvoval, takže si nemohl vyzkoušet, co všechno obnáší být plnokrevníkem-závodníkem. Ale přesto si své místo v této galerii zaslouží, protože dokázal udělat mnoho lidem radost (a někdy možná i starost)...

obrázek - Petit Ben

Jeho prvním delším působištěm byla jízdárna Grejnarov, původně renesanční statek nedaleko Netolic v Jižních Čechách, který obýval na přelomu 16. a 17.století rod Grejnarů – úředníků na rožmberském dvoře. A tady zanechal nesmazatelné stopy, když ještě jako dvouletý hřebeček vyslyšel volání rodu a po svém útěku z boxu ve výběhu připustil právě říjící teplokrevnou Rybanu.

Z této noční lásky se začátkem června 2005 narodil černý hřebeček Romeo, jak moc hezky vypráví slečna Majda na svých webových stránkách věnovaných přímo jejímu miláčkovi Romeovi (www.romeoaja.wz.cz). Nicméně Beníkovi se to moc nevyplatilo a byl vykastrován. A také se z něho stal cestovatel a od té doby změnil kolem 5-6 majitelů nebo nájemců. Z jihu zamířil na západ, do jezdeckého klubu v Děpoltovicích a byl využíván jako provozně-jezdecký kůň. Kromě rekreačních zájemců se aktivně podílel na vožení dětí při táborech, které Pegas Děpoltovice pořádal.

V polovině března 2008 se stěhoval na krátkou dobu do sousedního karlovarského klubu ve Staré Roli, kde se projevoval jako velký mazel v boxe a zároveň mistr ve vyhazování zadkem. V žádném případě nešlo o zákeřné zlobení, ale vzhledem k tomu, že je Beník hodně nohatý a má krátké tělo, vyhodil-li zadníma, byla to taková síla, že se málokomu podařilo zůstat v sedle. Práce ho bavila do určitého okamžiku, pokud uznal, že po něm chce jezdec už přespříliš, stal se z něho tlačivec se zoufalým výrazem v očích. Hlavně jeho vytočená špalková kopyta větší nápor nezvládala a tak po necelých dvou týdnech Beník putoval zpátky do Pegasu, kde na něho údajně čekal již další nový majitel...

Beníku, na tvé cestě životem ti přejeme všichni, kdo tě kdy poznali, hodně pohody a hodných lidí.