Poderoso

Napsala Marcela Klingorová s použitím informací z Deníku Bohemia autora J.Buriánka, mírně upraveno Evou Holubcovou: publikováno 3.7.2007

Čas od času si dodám odvahu a listuji denním tiskem. Pokud v záplavě zvláštní nálady, ve většině případů způsobené politickými šarvátkami, najdu alespoň něco pozitivního, považuji mé počínání za úspěšné. Jednou z těch příjemných a hřejivých zpráv byl článek v deníku karlovarské oblasti, informující o šťastném životním osudu koně zvučného jména – Poderosa.

S německým odchovancem, který byl pro stáj Galaxie zakoupen na bádenské dražbě v roce 2001, se život zrovna dvakrát nemazlil – dal mu pocítit slastné chvíle slávy stejně tak výrazně jako pád na samé dno.

To bylo slávy, když v roce 2002 hnědý hřebec pod Paulem Robinsonem na západ Čech do centrály manželů Váňových dovezl vavřínový věnec po vítězství v Českém derby! Novinové titulky mu rázem chystaly další skvělou budoucnost.

obrázek -Poderoso
Poderoso po St. Leger © O. Kroužecký

A měly k tomu důvod, protože triumfu v nejdůležitějším klasickém dostihu roku přecházelo prvenství ve Velké červnové ceně, nepočítám-li úspěšná rozběhání zpočátku sezóny v trojkových testech ve Velké Chuchli, kde po 5.místě na mílové trati natáhl distanci na 1.800m a tím se dostal na 3.místo v cíli a vytrvalecké schopnosti definitivně potvrdil při dubnovém dostihovém dni Evropské šlechty na karlovarském závodišti vítězstvím v dostihu dlouhém 2.200m. Letní období omezil na dvě vystoupení, ve Slovenském derby i Velké ceně českého turfu, kde shodně obsadil třetí příčku a do své top formy se vrátil až v St. Legeru, který pod žokejem Törökem o jisté dvě délky vyhrál. V pardubickém ekvivalentu uzavřel nejenom tabuli, ale zároveň také úspěšnou sezónu a do té další odstartoval s GH 90. Byl oceněn velmi prestižním titulem Kůň roku a šampiónem tříletých za rok 2002.

Tehdy byl Poderoso na vrcholu slávy. Příští sezónu se taktéž neztratil, ale už to nebylo ono. Získal druhé místo v Memoriálu V. Smolíka za skvělým Ixosem a čtvrté místo v Zlatém poháru Ministerstva zemědělství a tutéž příčku i v pardubickém St. Leger, zatímco nejsrdnatější výkony podal v Praze. V Trialu na Velkou cenu č. turfu byl poražen až po boji výborným Tribal Instinctem a v samotné Velké ceně českého turfu svedl udatný souboj s Llanitem, který tehdy byl hlášen do Preis von Europa. Už tehdy se však vědělo o jeho problému s okem, které sice bylo operováno v Kolíně nad Rýnem, ale přesto operace vyřešila problém pouze dočasně, jak se ukázalo. Jeho výkony měly poté už jen sestupnou tendenci, byť se i nadále držel v nejvyšší kategorii se ctí. Hned zjara roku 2004 vyhrál AUDI Cup, kde porazil velmi solidní konkurenci (Radbec, Ketty Sharp a spol.), pak se již jen umisťoval, sezónu zakončil sedmým místem v Ceně prezidenta republiky.

Po oslepnutí na jedno oko již rok 2005 absolvoval i na překážkách se střídavými starty na rovině, kde získal mj. druhé místo v Memoriálu V. Smolíka. Po plném přechodu na překážky se stal více než užitečným koněm, získal např. páté místo v Poháru Paramo. Mimoto běhal v Itálii a Německu.

Po zpřísnění podmínek účasti slepých koní v překážkových dostizích se Poderosovi uzavřely dveře natrvalo. Navíc o jedno oko zcela přišel, druhé je velice slabé. Ani mezi koňmi se nedokázal orientovat a čekal ho ten nejsmutnější ortel. Dříve, než mu veterinář píchl smrtící injekci, ujala se ho Veronika Kohoutová z Mariánských Lázní a od majitele valacha přijala jako dar. To byl teprve začátek, protože takto postiženému zvířeti musela zajistit odpovídajíc podmínky pro další spokojený život – tedy vhodné ustájení a hlavně bezpečný pobyt ve výběhu. Městská radnice uvolnila část pozemku a po dvou měsících provizorního ustájení ve sportovní stáji našel Poderoso vše, co potřebuje – klidný domov, opatrování, jemné zacházení a lásku. A když si tak prohlížím fotografii u novinového článku, na které se zcela vyrovnaně tváří nasedlaný koník a tulí se k rozesmáté jezdkyni v závodním oděvu, mám pocit, že vítěz Českého derby právě vyhrál mnohem důležitější dostih jménem ŽIVOT.