Royal Able

Napsala Marcela Klingorová, foto autorka, publikováno: 27.6. 2012

Na okraji Karlových Varů si v malé sportovní stáji spokojeného života bez dostihového napětí užívá hnědák Royal Able. Patří do rodiny Ready And Able a kdyby mu to lépe běhávalo a nebyl valachem, možná bychom polobratra derbistky Ready For Life dnes hledali spíše v chovu. Cossiův syn, narozený v roce 2003, svými výkony na dráze zůstal za očekáváním. Jako dvouletý byl v péči Pavly Váňové a vyběhl pouze jednou. Doběhl předposlední. Pro klasický ročník si ho do tréninku převzal Josef Váňa a na start ho poslal celkem pětkrát. Nejlepšího umístění (3.místo) dosáhl v Radslavicích v dostihu IV.kategorie na 2.400m. Vytrvalecké přednosti ovšem prokázal minimálně jednou, ale zato důrazně. Událost, ke které došlo 28. září 2006, jsem tehdy v reportáži popsala takto:

obrázek - Royal Able
Royal Able na parkůru

"V Ceně Metrostav byl zajímavým koněm francouzský import Behbanan. Tříletý svěřenec hostitele a trenéra Václava Chaloupky ale nevyužil znalost tamní dráhy a na domácí půdě výsledným šestým místem moc nenadchl. Úspěch zde zaznamenal Václav Janáček s Vodnicí, když společně na další místa odsunuli Madonnii (ž.Andrés) a Lasecii (ž.Koplík Radek). O rozruch před startem se postaral valach Royal and Able. Rozhodl se, že nebude bojovat se svými soupeři, ale s tochovickou dráhou. Po zběsilém úprku pět a půl okruhu závodiště ho po takovém heroickém výkonu můžeme označit za smutného vítěze bez potlesku a poháru."

Výraznější posun kupředu nenastal ani přechodem na překážky. První proutky nedokončil. Navíc byl jeho tým pokutován za nedostatečnou připravenost koně do dostihu. druhé a zároveň poslední proutěnky v kariéře zvládl Royal Able doběhem na 4.místě, ovšem jako předposlední doběhnuvší kůň.

Royal Able sice z dostihových drah zmizel, ze skokového prostředí nikoliv. Dnes se věnuje se svou mladou majitelkou Maruškou Kubínovou parkurům. Hobby závodům i těm oficiálním. Při pohledu na jeho skoky a chuť jít kupředu je zřejmé, že ho taková činnosti baví. Mnohem více, než když se na dráze honíval se svými soupeři. Na svého chlupatého kamaráda nedá Maruška dopustit a tak můžeme věřit jejím slovům: "Rojka sem koupila na začátku prosince 2006. Dostala sem ho pod stromeček.

Láska na první pohled. Původně jsem chtěla černého koníka, který by mě něco naučil. Místo toho jsme si přivezli z Bohuslavi tříletého koně, ještě z dráhy. Ale Rojík je strašně zlatý a pohodový. Kdokoliv se na něho dnes podívá, ani nechce věřit, že běhával dostihy. I když naše společné začátky byly dost náročné. Za pomoc tímto děkuji Janě Valdmanové, která si nás vzala do parády. Vždycky a ve všem nám pomáhala. Dříve například znamenalo stoupnout si do třmenu zběsilý úprk. Někam, jedno kam. Občas jsem skončila i na stromě. Všechno jsme ale zvládli. Teď mohu říci, že mám úžasného parťáka do nepohody. Umí zazlobit, jako každý, ale už méně než více. Pod sedlem nedá nic zadarmo, ale právě za tohle mu strašně děkuji. Moc mě naučil. Je to můj poklad."