Symbol

Napsala Eva Holubcová, publikováno: 2005. Podle knih: Dostihová čítanka, Mezinárodní mítink: Mezinárodní kongres 1949 - 1970, Dostihy, Kronika mezinárodních mítinků 1949 - 1985, Chov koní a výkonnostné skúšky.

Dostihová čítanka, úryvek vyprávění Jaroslava Maška

"Pak se stalo, že přišel do stáje Symbol. Vyhrál jeden nevýznamný dostih pro dvouleté, jeho jméno neříkalo nic. Dostal jsem ho na ošetřování a jezdil jsem ho i v tréninku. Pak jsme přezimovali a na jaře lehce vyhráli svůj první dostih. A za čtrnáct dní nato jsem vyhráli i Cenu tříletých hřebců. Po vítězství ve Velké jarní ceně se Symbol stal nevětším favoritem pro derby a to přesvědčivě potvrdil drtivou převahou ve Velké červnové ceně. Dostal jsem životní příležitost - možnost vyhrát derby! Byl jsem štěstím bez sebe, ale protože jsem Symbola dobře znal, věděl jsem, že potřebuje rychlý tempo. Jinak ho dostih nebaví. Proto jsem se sháněl po vodičích. Řekli mi, že tempo budou dělat koně z jiných stájích, já že si mám držet čtvrtou pozici a soupeře zvalchovat až v cílový rovince. Na startu ukradl malý náskok Havelka s Golemem. Jenže brzy přibrzdil a nikdo nešel dopředu. Věděl jsem, že je zle, a říkal jsem si , že bych si měl dělat tempo sám. Pak jsem se však rozhodl dodržet ordre. Čekal jsem do cílový rovinky a tam jsem netrpělivě Symbolovi střihnul dvě bičem. Šel dopředu, ale udělal kličku. Rajtoval jsem rukama, nohama, vyhráli jsem o dvě délky, ale byl tu protest za tu nerovnou jízdu. Nakonec nám vítězství nechali, ale já pak Symbola nemohl jezdit na Mezinárodním mítinku v Berlíně. Dvakrát tam vyhrál, já se jen koukal.

Na podzim se vrátil z vojny Franta Huleš a v St.Leger jsem všem předvedli, jak to mělo vypadat v derby. Huleš mi dělal vodiče, v polovině trati nás pustil na špic. Symbol šel v před nezadržitelně a neporazitelně. Nikdo si nečuchnul. Na to derby se Symbolem myslím i jako trenér. Na to prostě nezapomenu."

Jiří Janouch - Dostihy, "Nejlepší plnokrevníci zemí socialistického tábora"

Dne 21. ledna 1951 se narodil ve Státním hřebčíně Napajedla z matky Sidney po otci Gradivo hřebeček, černý hnědák Symbol. Začátek jeho dostihové kariéry nebyl nikterak imponující a neukazoval na to, že by se tento hřebec mohl v budoucnu tak skvěle uplatnit. Jako dvouletý startoval celkem sedmkrát a zvítězil pouze jednou v Ceně Corvuse pro nezvítězivší dvouleté koně. Za jeho nejlepší výkon lze považovat druhé místo ve Svatováclavské ceně, kde byl jen o krk poražen výbornou Loučkou. Přímo závratný vzestup v dostihové kariéře však zaznamenal Symbol ve třech letech. Byl připravován svým trenérem Karlem Truhlářem. Hned o zahajovacím dnu dostihové sezóny 1954 zvítězil velmi lehce o 4 délky v menším handicapu druhé třídy. O čtrnáct dní později zvítězil v ceně hřebců na 1400 metrů. V tomto dostihu již naznačil, že bude vytrvalcem, neboť i při velmi dobrém dosaženém čase (1:29.90) ukázal výborný výkon teprve v samém závěru dostihu. Následoval třetí start a třetí vítězství. Ve druhém klasickém dostihu roku, Velké jarní ceně na 1600 metrů, vyhrál jistě o jednu a půl délky před dalšími devíti soupeři. To se již propracoval z prostřednosti mezi nejlepší tříleté koně. Při své poslední velké zkoušce před nastávajícím derby, ve Velké červnové ceně na 2400 metrů, zvítězil s přímo drtivou převahou o pět délek nad ostatními. Po tomto úspěchu se stal Symbol prvním kandidátem na derby a o jeho vytrvaleckých schopnostech již nebylo vůbec pochyb. Následoval start v Československém derby. Dlouho cválal Symbol, veden svým jezdcem J. Maškem, v zadní pozici jakoby bez zájmu. Od poloviny dostihu však začal přidávat na tempu a lepšit si postavení. Po zatočení do rovinky míjel Symbol jednoho soupeře za druhým, až na distanci zachytil vedoucí klisnu Loučku. Přitom došlo ke karambolu, který se mu stal málem osudným. Přesto se dokázal ještě vzchopit a nakonec zvítězil o tři čtvrti délky před Loučkou ve velmi dobrém čase 2:35.4. Po těchto krásných úspěších odjel Smybol do Berlína, kde měl reprezentovat naše barvy na mezinárodním mítinku. Symbol nás nezklamal. Byla to prezentace tak dokonalá, že lepší si ani nebylo možno přát. V Ceně Moskvy na 2400 metrů zvítězil s jezdcem Havelkou nad výtečným polským hřebcem De Cortem a osmi dalšími soupeři v čase 2:33:4 minut. O čtrnáct dní později pak znovu porazil De Corta v dostihu největším, Velké ceně, ve skvělém čase evropské úrovně, neboť trať 2800 metrů dokázal uběhnout za 2:57.6 minut. Po návratu do vlasti startoval Symbol toho roku již jen jednou, a to v posledním klasickém dostihu St. Leger, kde své soupeře přímo ztratil, neboť zvítězil zadrženě o osm délek. Jako tříletý tedy proměnil všech svých osm startů ve vítězství. V roce 1955jako čtyřletý laboroval s nohama, a proto startoval jen jednou, a to ve Velké červové ceně. Přestože nebyl ve vrcholné formě, dokázal zvítězit a porazit i výtečného tříletého Masise. Jeho chorým nohám se nevedlo o mnoho lépe ani v následujícím roce. Startoval proto až koncem června v Ceně Napajedel, kde zvítězil a odkázal výborného Mohykána až na druhé místo. A to byl prakticky jeho poslední skutečný výkon, neboť při příštím startu na mezinárodním mítinku v Praze v Ceně Varšavy v průběhu dostihu tak silně ochroml, že do cíle jen dokulhal. Tak skončila dostihová kariéra výborného hřebce Symbola, který nebyl zařazen do chovu jen pro své exteriérové vady, Toto místo by mu totiž bylo jinak podle výsledků dosažených na dostihové dráze plným právem náleželo.

obrázek - Symbol
Symbol © archiv dr. ing. Fr. Lerche

Kronika mezinárodních mítinků 1949-1985

1954 Berlín

První mezinárodní mítink v hlavním městě NDR se těšil mimořádnému zájmu diváků, mezi nimiž nechyběl nai prezident NDR W. Pieck a celá řada dalších význačných osobností. Na jednání kongresu byla Velká středoevropská cena přejmenována na Velkou cenu lidově demokratických států, což lépe vystihovalo její charakter. V rámci mítinku bylo odběhnuto celkem 22 dostihl rozdělených do osmi dostihových dnů. Konkurence byla stejná jako v předchozím roce s výjimkou Maďarska, které nepřijelo patrně pod dojmem neúspěchů předchozího roku.

My už jsme neměli Detvana s Hájkem, a tak naší zbraní byli především tříletí a čtyřletí. Mítink patřil k našim nejúspěšnějším, vyhráli jsme 9 dostihů, mezi nimi i oba hlavní. Tři rámcové dostihy vyhrály tříleté klisny, 2x Korejka a jednou Loučka. Ze čtyřletých byli úspěšní Taval a Fero. Zbývající rámcové úspěchy připojili pětiletý, stále se lepšící Mohykán a dvouletá Delta. V obou hlavních dostizích mítinku svedli náš Symbol s polským De Corte souboj, který zvedl diváky ze sedadel. Průběh obou dostihů je podrobně popsán ve vyprávění vítězného žokeje. Poláci již při příjezdu na mítink tvrdili, že mají koně schopného vyhrát oba hlavní dostihy. Dalším favoritem Velké ceny byl Charkov, vítěz z roku 1953.

Symbol poráží De Corte v Ceně Moskvy, 1954

Sověti vyhráli 6 dostihů, své pozice drželi Rumuni s 5 vítěztsvími a prvé dva dostihy získali koně a jezdci z NDR. Polákům vzal oba hlavnídostihy Symbol a v rámcových, jak ostatně předpokládali, neuspěli. Očima účastníků: Když jsem hovořil s těmi, kteří byli tehdy v Berlíně, téměř všichni se shodovali, že na vítětzství Symbola měl obrovský podíl jeho žokej, ponechávám proto prostor vzpomínkám Karla Havelky: "Cena Moskvy byla dost nepřehledná, hned po startu nasadili polští vodiči ostré tempo. Symbol byl dost rychlý z místa, přesto se pole roztáhlo a já byl mezi posledními. Po 1000m se špička zastavila a já ji doháněl, o 100 metrů později šli čtyři koně vedle sebe. Nechtěl jsem jít do rovinky zvenčí, a tak jsem šel přes ně. Větší náskok jsem držel ještě 300m před cílem, kde v Hoppegartenu začíná stoupání. Tam ke mně přišel De Corte, na kopečku mě dohonil. Pak jsem ale začal jezdit. Mám dojem, že žokej De Corta udělal chybu. Nechal mě získat tři, možná čtyři délky náskoku, myslím, že promeškal pravou chvíli kdy měl jít dopředu. Ve Velké ceně jsem se držel hned za vodiči a když po 1000m Mohykán s Háječkem začali zpomalovat, šel jsem do vedení. Asi 900m před cílem jsem se ohlédl a viděl, že De Corte sedí u mého zadku. Snažil jsem se dodržet nasazené tempo a De Corta udolat. V rovince se opakovalo totéž, byl však blíže mne a když jsem Symbola nechal do kopečka vydechnout, získal na mne 1/2 délky. Biesiadziňski si myslel, že má vyhráno. Zaútočil jsem znova a dva cvalové skoky před cílem vzal na Symbola bič, který vůbec nesnášel. Natáhl se však a já vyhrál o hlavu. Po 30 letech snad mohu prozradit, že když Biesiadziňski tloukl shora, nastavil jsem ranám své stehno a tím jsem odnesl to nejhorší za De Corta. Po doběhu jsem trnul hrůzou a čekal, zda nebude protestovat. Později jsem mu ukázal jelita na stehně, on mě poplácal po zádech a ještě se omluvil."

K památné bitvě s De Cortem profesor Michal dodal: "De Corte byl podle mne lepším koněm a dostih vyhrál Havelka, rajtoval rukama nohama a až ke konci vzal bič."

Cena Moskvy