Vard

Napsala Marcela Klingorová, publikováno: 11.3. 2007

Opravdovým hezounem, který v 90.letech obohatil "plnokrevnou sbírku" karlovarského klubu, byl tmavý hnědák Vard (nar. 1991), potomek Grandchanta a Vespanie.

obrázek - Vard
Vard

Do klubu byl živý hřebeček (valachem se stal až o dva roky později) přivezen těsně před Štědrým dnem roku 1993 a o měsíc později obsednut. Prvotně zamýšlenému parkurovému využití nepřišel na chuť a jakýchkoliv skoků se vyloženě bál. Jeho majitel Oldřich Hybner ho raději přesměroval na lehčí drezúry. Jestliže byl svým zjevem (co do krásy) vhodným koněm pro drezúrní "fajnšmekry", pak projevem určitě ne. Působil nesoustředěně, neuvolněně a jako pytel blech. Uspokojivé známky od rozhodčích dostával spíše za svůj atletický vzhled než za odvedené cviky. Trpělivost s "ovládnutím" jeho charakteru se valáškovu chlebodárci ale nakonec vyplatila.

V roce 1997 se s majitelovou dcerou Lucií dokonce zúčastnil juniorského drezúrního mistrovství České republiky. Pravidelnou práci, jemnost, důslednost a přesnost - to všechno koník vyžadoval. Kromě majitelovy rodiny se v jeho sedle střídali nejrůznější jezdci, ale nikdo s ním nic převratného nevymyslel.

Typu vhodného koně pro občasné drezúrní úlohy byl tedy dost vzdálený a tak se majitel rozhodl, že mu zajistí důstojný a značně zjednodušený způsob života. Krátce po Vánocích 1997 byl Vard prodán do Německa a v současné době tam tráví spokojený odpočinek, když s velkou oblibou komunikuje ve výběhu - věřte nebo ne se skotem a podle slov nové majitelky jim rád dělá "šéfa" a dokonce hlídá své poněkud odlišné chlupaté kamarády.