Veneria

Napsala Marcela Klingorová, fotografie archiv Ranč Loučka, publikováno: 6.11. 2007

obrázek - Veneria
Veneria

Veneria (Spring Haven - Varia, Korok) je odchovankyně Státního statku Brno a během své pětileté závodní kariéry absolvovala 20 startů na rovinách, v dostizích přes proutěné překážky i ve steeplechase.

Ve svém prvním životním startu datovaném k červenci 1990 na kilometrové trati v Bratislavě pod žokejem R.Švejdou, který byl ve zmiňované sezóně jejím stálým jezdeckým partnerem, obsadila 6.místo z 9 startujících. O měsíc později zkusila na stejné dráze 1.200m dlouhý dostih II.kategorie, jehož vítězkou se stala Sumika, ale na lepší než poslední místo její výkon nestačil. Jediný dotovaný doběh ze čtveřice startů zaznamenala počátkem září v Karlových Varech. Tehdy doběhla v trojkovém testu jako čtvrtá. V klasickém ročníku kvartet rovinových startů (vesměs IV. a V.kategorie), v nichž dosáhla nejlepšího umístění a to 3.místa na chuchelském závodišti ve čtyřkovém sprintu, prostřídala dvěma dostihy přes proutěné překážky na slušovické dráze. Tam shodně pod amatérem Peňasem dosáhla nejprve čtvrtého, posléze 9.místa.

Nejlepší výkony podávala jako čtyřletá, kdy se přeorientovala na steeplechase. Kromě posledního startu sezóny 1992, kdy byla v Pardubicích jezdcem L.Šarou zadržena, dokončila všech pět zbývajících dostihů. Východočeská dráha jí evidentně svědčila, na tratích do 3.600m dokázala pod J.Němčanským vybojovat čtvrté, třetí a v září dokonce první místo, kdy porazila mimo jiných i soupeře zvučného jména Unisona.

Sezónu 1993 zahájila neúspěšným dubnovým výjezdem do Rakouska, o měsíc později se jí nepovedl ani start ve dvojkovém testu na kratší trati 3.300m, když skončila až jako patnáctá. Po dvou nevýrazných umístěních během květnového a červnového pardubického mítinku závodní svět nadobro opustila.

Mezi lety 1994 a 2003 toho Veneria stihla hodně – nějaký čas se věnovala military, sportovní kolbiště podle zprostředkovaných informací brouzdala také pod výtečným jezdcem Zoltánem Tothem, poté přešla k jízdní policii v Brně. V Holáskách, kde v tomto období byla ustájená, porodila i své první hříbátko – hnědku Victorii (otec 815 Caletto III).

obrázek - Veneria
Veneria

V roce 2003 se Vendulka, jak kobylku nazýval její další majitel pan Roman s přítelkyní Evou, stěhovala coby rekreační koník nejprve do Moravan u Brna a v únoru následujícího roku do Ochozi. Další pokus o zabřeznutí, bohužel nepovedený, podstoupila Veneria po prvotním zhojení zranění na zadní noze. Zdravotní stav postižené a špatně regenerující končetiny ale stejně vyžadoval operaci, na kterou neměli stávající majitelé dostatek finančních prostředků a tak se rozhodli svého rodinného miláčka věnovat někam, kde o ni bude perfektně postaráno jak po fyzické, tak psychické stránce. V roce 2005 Vendulčiny kroky zamířily na jižní Moravu na Ranč Loučka k Zuzce Prokopové.

Ta s ní aplikuje metodu přirozené komunikace, klisna je bezproblémově ovladatelná na provazové ohlávce, mazlivá a naprosto spolehlivá pod sedlem i při ošetřování. Dnes již chronické zranění pravé zadní po dlouhodobém a neúspěšném léčení je sice zřetelně viditelné, kobylce ale nebrání v pohybu a není bolestivé. Protože při nedostatečném pohybu ryzčina nožka otéká, je Veneria pravidelně pohybována – chodí do výběhu a na dlouhé vyjížďky do terénu pod sedlem. Dětmi v tamním oddíle je pro svoji dobráckou povahu velice oblíbená. Navíc je to skvělá učitelka – nikomu neodpustí chybu. Na ranči by měla také spokojeně dožít. Podstupuje Bowenovy speciální masáže a díky nim se těší záviděníhodné kondici.