Rodina Lissy

Podle níže uvedených materiálů zpracovala Eva Holubcová, datum zveřejnění 10.9. 2009

obrázek - Lissy
Lissy ve věku 16 let © SVÚ Brno
grafický rodokmen - Lissy

Při jedné aukci plnokrevníků před první světovou válkou zaujala Aristida Baltazziho a ředitele Eduarda Gerschu klisna Livia z chovu známého rakouského chovatele Mautnera-Markhofa. Jejím otcem byl vítěz derby Gourmand a matkou Lassie po hřebci Culledenovi z Lencsi, jejíž matka byla Leila po Buccaneerovi. Livia na dostihové dráze ukázala skokové nadání, stejně jako předtím její matka Lassie. Hlavním důvodem jejího zařazení do stáda matek byla skutečnost, že se v Napajedlích velmi dobře uplatnila klisna Fantasie (The Palmer - Fancy), pocházející z téže rodiny. Livia dala v Napajedlích především klisny. Nejdříve to byla v roce 1916 klisna Magyárleány, pak v roce 1917 Lissa po Delaunayovi a o rok později další ryzka, s podobným jménem, Lissy. Jejím otcem byl rovněž vítěz francouzského derby Dagor. V dalším roce následoval ryzák po Sanskritovi, který však brzy uhynul, v roce 1922 ryzák Letoun po Percym. Potom byla plných šest let v Napajedlích bez užitku, buď byla jalová, nebo zmetala. V roce 1927 byla z chovu vyřazena.

Lissy, narozená na rozhraní roku velkých světových událostí 1918, dospívala v době, kdy svět dostával zcela jinou podobu. Narodila se ještě ve starém Rakousku - Uhersku, ale než uplynul rok do dražby ročků, byla již vytyčena hranice nového mladého státu - Československa. A tak Lissy byla již zapsána do nové Plemenné knihy plnokrevných koní ČSR. Svět si po dlouhé době první světové války oddechl a začal nový život, naplněný nadějemi. Na tradiční dražbě napajedelských ročků dne 17. září 1919 získal Lissy zástupce polských stájí. Netrvalo však dlouho a zjistilo se, že polský zástupce nemá žádné pověření ke koupi ani od majitelů polských stájí, ani od polských chovatelů, a tak byla koupě zrušena. Zanedlouho se vyskytl nový zájemce, a to řecký magnát, který chtěl založit dostihovou stáj ve střední Evropě a poozději i doma v Řecku. Klisnička Lissy byla znovu prodána, zase však jen na několik hodin. Z důvodů dnes již neznámých řecký boháč koupi zrušil a Lissy zůstala doma.

obrázek - Lissy
Lissy

V té době se v mladé republice rýsovalo nové uspořádání dostihového sportu. Na návrh ředitele Gerschy, který přes těžké finanční postavení hřebčína byl v duchu rád, že se koupě neuskutečnily, pronajala majitelka Marie Baltazziová klisničku Lissy Josefu Pernerovi, členu ředitelství nové dostihové organizace - Čs. Jockey Clubu. Koně dostal do přípravy Jaroslav Rosák.

Dostihový provoz byl zahájen v druhé polovině roku 1920 a Lissy se dostala na dostihovou dráhu v roce 1921. Podle našich dnešních představ bylo její využití na dráze enormní. Jako tříletá startovala v 18 dostizích. Měla dokonce čtyři starty během 14 dnů, dva starty v rozmezí tří dnů. Dovedla výborně zaběhnout výslovně letounskou trať stejně jako dostih na 2800m. Svého prvního vítězství dosáhla (po dvou méně úspěšných startech) 17. dubna 1921 v dostihu pro nezvítězivší na 1600m. Jejím stálým jezdcem v prvním roce byl Rosákův jezdec Arnošt Stolz. Ten ji také přivedl šeskráte vítězně do cíle, pět druhých a čtyři třetí místa svědčí o jejích poctivých výkonech. Také výherní suma 76 875 Kč nejlépe vystihuje hodnotu jejích startů. Na tehdejší dotace to byla rekordní suma. Lissy stála v čele tabulky nejúspěšnějších koní republiky. Nejcennějším úspěchem v tomto roce bylo vítězství ve Svatováclavské ceně, kde znovu porazila svou velkou sokyni Resedu, kterou trénoval Karel Šmejda. Arna, která v tomto dostihu skončila třetí, ji porazila v Československé ceně, když jí Lissy dávala plných 11 kg. Za úspěch možno považovat její čtvrté místo v čs.derby, které tehdy neslo název Cena Čs. Jockey Clubu. Skončila za zahraničními koňmi Boxerlem, Androclusem a Pirokem jako nejúspěšnější československý kůň.

Kariéra čtyřleté Lissy byla ve znamení výkonů z předešlého roku. V roce 1922 měla 22 startů, z toho 10 vítězství a 10 dalších umístění. Již tato skutečnost musí vzbudit obdiv. U trenéra Jaroslava Rosáka byl v tomto roce prvním jezdcem Alexandr Nagy a ten ji jezdil nejčastěji. Několikrát byl v sedle Lissy i František Puck, později úspěšný chuchelský trenér. Lissy byla stejně úspěšná v Chuchli, Pardubicích i Karlových Varech. Čtyř vítězství dosáhla na dráze 1000m, tří na 1200m a dvou na 2400m. Byla neobyčejně výkonná, např. 15. července vyhrála Cenu Grandhotelu Pupp na 2400m a hned druhý den nastoupila v Karlovarské ceně na 2800m a s 60.5 kg stačila na třetí místo za tříletým Szegedem, vítězem derby, a Gangesem, kterému dávala 7 kg. Skončila však za ním jen o hlavu.

Do chovu se dostala Lissy v roce 1923. Stejně jako její soupeřka z dostihové dráhy Reseda dostala za partnera Sanskrita, vítěze derby a St. Leger. V roce 1924 se Lissy narodilo první hříbě, ryzák Bojar. Na dražbě ho získal dr. Procházka za 15.000 Kč. Bojar byl využíván na dráze ještě jako šestiletý. Jeho specialitou, podobně jako u jeho matky, byla míle.

V dalším roce dala Lissy hnědku Valy po Wallensteinovi. Ta však uhynula dříve, než mohla potvrdit kvality rodiny. V následujících dvou letech byl partnerem Lissy importovaný vnuk Festy hnědák Ossian, který byl u nás označován Ossian (Fels), pro rozlišení od francouzského hřebce téhož jména působícího v Maďarsku. V roce 1926 se Lissy narodil po tomto hřebci hnědák, kterého koupila na dražbě za 31 000 Kč rakouská stáj Austria. Ve Vídni běhal úspěšně na mílových tratích pod jménem Perplex. V pěti letech se vrátil do ČSR, dostal nové jméno Mirko a závodil v barvách kpt. Proška. Za jeho stáj startoval v 21 dostizích a čtyři z nich vyhrál. Trpěl krvácivostí, a proto také musel být při svém posledním startu zadržen. Později působil v zemském chovu a měl i dvě plnokrevná hříbata ze soukromného chovu, Espadu a Orlanda. V roce 1927 dala Lissy po Ossianovi (Fels) ryzku. Na dražbě ji získala Alžběta Nostitzová a pojmenovala ji Lieschen.

V barvách stáje Max startovala ve Vídni a osvědčila se především v dostizích s proutěnými překážkami. Jako tříletá patřila ke špičce, o rok později byla již méně úspěšná.

obrázek - Lisi a Alcazar
Lisi s budoucím derby-vítězem Alcazarem © Pojďme na dostihy

Novým partnerem Lissy se stal Simson a v roce 1928 se z tohoto spojení narodil Schwarzwald. Na dražbě ho koupil německý princ Gürsemberg. Schwarzwald startoval jako tříletý ve Vídni, kde z devíti dostihů dva vyhrál. Také on se osvědčil na míli a při hodnocení ročníku se umístil na 10.místě.

V dalším roce se Lissy narodila, opět po Simsonovi, klisna Lisi. Začínající krize se projevila naplno i v cenách na napajedelské dražbě, a tak 40.000 Kč za Lisi (druhá nejvyšší cena) je poměrně málo. Získala ji Matylda Beniesová. Jako dvouletá startovala Lisi ve Vídni. Ze šesti startů pět vyhrála a šestý dostih prohrála v Karlových Varech s klilsnou Lighteningen.

V roce 1930 zůstala Lissy nepřipuštěna. V roce 1931 se jí narodil po Simsonovi Simplon. V té době se stal zbytek chovného materiálu napajedelského hřebčína majetkem ministerstva zemědělství a na první dražbě nyní již státního hřebčína Napajedla byl Simplon vydražen jako nejdražší hříbě stájí Plan za 30 000 Kč. Po změně majitele, jímž se stal Holanďan Philip de Vries, se dostal k trenérovi slovenského původu Kereszturimu, který se pohyboval mezi Vídní, Budapeští, Prahou a později Bělehradem a všude byl úspěšný a všude doma. Kereszturi byl ve své době originální postavou evropského turfu a to byl také jeden z důvodů, proč mu nový majitel Simplona svěřil koně do tréninku. Jako dvouletý naznačil Simplon svou vzrůstající formu ve Vídni v Memoriálu Hugo Henckela, tradiční zkoušce dvouletých. Jako tříletý neuspěl ve dvou dostizích ve Vídni, trochu lepší výkon podal v Ceně Millenia v Budapešti, ale ani zde neoslnil. Jeho dalším startem bylo čs. derby v Praze dne 3. června 1934. Simplon v sedle s V. Tauszem lehce předstihl favorizovaného a v Chuchli nejlepšího tříletka Sultána o 2 délky. Tímto výrazným úspěchem vzrostly jeho naděje v rakouském derby, které se konalo za týden po chuchelském. Vítězství v rakouském derby dosáhl po boji s koňmi Heliosem a Nicolasem, přičemž čas v těžké půdě byl 2:38.4, tedy jen o 4 desetiny horší než v čs.derby. Po úspěšné kariéře tříletka pokračoval Simplon výbornými výkony i v dalších letech. Nebyl vůbec šetřen, spíše využíván. Stále nosil 63 až 65.5 kg na vytrvaleckých tratích a byl snad nejlepším koněm, který byl v té době v Napajedlích odchován. Byl to v pravém slova smyslu „železný kůň“. Ve střední Evropě neměl soupeře a většinou vyhrával velmi lehce o 6-12 délek. Na jeho výherní listině byly význačné dostihy Rakouska a Maďarska, jako Císařská cena, Cena Jockey Clubu, dostih Sira Corvilla Barclaye, Memoriál Eleméra Batthányiho atd. Za svou kariéru vyhrál v přepočtu tehdejších valut asi 2 500 000 Kč.

obrázek - Přemysl
Přemysl

V roce 1932 se narodil Lissy pravý bratr Simplona, ryzák Přemysl. V nepočetném poli 12 ročků nabízených na dražbě v roce 1933 se těšil největší pozornosti. Ceny nebyly vzhledem k trvající hospodářské krizi nijak vysoké. Přemysla koupila stáj Plan za 27 500 Kč. Na dráze se objevil v barvách stáje Mici. Nejdříve byl v Chuchli u trenéra Lomaxe, později ve Vídni u trenéra Slepeczkého. V roce 1935 vyhrál Memoriál Esterházyho a Kisbérovy dostihy na 1600m, v Trial Stakes pod stálým jezdcem Vasasem skončil až třetí za Situtungou a Sivou. Siva (Simson - Valberga) byl napajedelského chovu a ve vzájemných utkáních s Přemyslem byl většinou úspěšnější. Patnácté čs.derby v roce 1935 mělo velice dramatický průběh. Krátce po startu bezohledně najel Přemysla žokej Artur Dannegger v sedle Lucia. Přemysl narazil na Bohatýra, ten upadl a těžce se zranil. Přemyslův žokej Rakušan Teltschik, který patřil více než deset let mezi středoevropskou jezdeckou elitu, ztratil při nárazu oba třmeny a bez nich vedl koně celou trať. Zvítězil v novém rekordním čase 2:34 min. Pro rakouské derby byl do sedla Přemysla v roce 1935 angažován australský žokej jezdící v Anglii Brownie Carslake. Ve Vídni byli největšími soupeři Přemysla Raisoneur, Derüs a Situtunga, ale Přemysl po urputném boji derby ve Vídni vyhrál, jistě i díky skvělé jízdě Carslaka. Potom měl ještě startovat v Ceně Renn-und Campagne Reitergesellschaft, ale už nenastoupil. Na dostihové dráze se neobjevil ani jako čtyřletý, protože nevydržel námahu tréninku. Nejdříve byl dovezen do Napajedel, později na Slovensko do hřebčince Prešov, odtud do hřebčince Tuří Remet na bývalé Podkarpatské Rusi a byl určen pro zemský chov. Za převratných válečných událostí Přemysl zmizel a jeho další osudy nejsou známy.

Dalším hříbětem Lissy byla v roce 1933 ryzka Sissy, pravá sestra obou uvedených vítězů československého i rakouského derby. Osud ji zavál do Rakouska a Maďarska. Na dráze příliš nevynikla, ale vzhledem ke svému původu byla zařazena do chovu. V roce 1939 dala po Caissotovi ryzáka Colleoniho a v roce 1941 ryzáka Sejka. I ona se ztratila ve válečné vřavě.

obrázek - Simonel
Simonel vítězí v Derby © Pojďme na dostihy

V roce 1934 a 1935 dala Lissy se svým již tradičním partnerem Simsonem dva hřebečky, avšak oba předčasně uhynuli. Vyvrcholením její kariéry jako matky byl opět po Simsonovi hřebeček Simonel. Simonel byl nejdražším koněm dražby roku 1937 a získala ho za 82 600 Kč stáj Frako (František Kominík). Na začátku své kariéry se nezdál být na úrovni svých starších bratrů bratrů - Simplona a Přemysla. Byl připravován v cizině a k našemu derby nenastupoval jako jasný favorit. Velký výkon se očekával od Cyklona. Simonel však zvítězil a svým výkonem potvrdil mimořádné místo rodiny Lissy v historii Napajedel i našeho chovu anglického plnokrevníka. Krátce po našem derby startoval v maďarském derby a umístil se na třetím místě. V Maďarsku zůstal natrvalo a úspěšně tam závodil ještě jako šestiletý. Válečné události ho nechaly zmizet v neznámu.

V dalších letech již Lissy neměla potomky a v roce 1938 byla utracena. Tím se uzavřela životní historie jedné z nejúspěšnějších napajedelských matek. Hřebčín si však před jejím odchodem zajistil pro vlastní chov její dcery.

Následující schéma pochází z Plemenné knihy koní vyd. 1957; doplněno z dostupných zdrojů.

Zdroje: